SKOŘICOVÉ ŠNEKY

Skořicové šneky jsem nedělala poprvé. Ale podruhé. 😊

Už ani nevím, jak je to dlouho, kdy jsem je dělala prvně. Tehdy na mě vyskočil recept na tiktoku. Pekl je tam takový mladý šikovný klučina. Zkusila jsem je a povedly se. Jenže recept mi z uložených videí zmizel. Takže jsem si musela vyhledat jiný. Šlo mi především o polevu z mascarpone. Nakonec mi kámoška ChatGPT našla recept, který se mi líbil.

A nadešel den SŠ.  Den Skořicových Šneků. 

Načasovala jsem si jejich pečení tak, aby byly k pohoštění na mých narozeninách. Přece je nesním sama, že? (Nakonec si skoro nikdo nevzal, prý nejí sladké, takže je sama sníst budu muset.)

Připravila jsem si ingredience na těsto.

500 g hladké mouky

300 ml plnotučného mléka

Kostičku čerstvého droždí

90 g másla

55 g cukru

Půl lžičky soli a můj milovaný kardamom. Celou lžičku a půl. Nemám mletý, mám tobolky. Dovezené přímo z Indie. Takže hmoždíř to jistil. Nemůžu se nabažit vůně čerstvě drceného kardamomu.

A hurá do díla.

Prosila jsem část mouky do mísy, smíchala se solí a cukrem, udělala důlek, kam jsem rozdrobila droždí, přisypala ještě malinko cukru, aby se droždí napapalo a zalila je ohřátým mlékem.

V tu chvíli mi blesklo hlavou – žádné vejce? Vzala jsem telefon a píšu kámošce "Hele, fakt jsi si jistá, že do toho těsta nepřijde žádný vejce?"

Odepsala ihned, jak už to AI umí…Prý vejce netřeba. Fajn. Zkusím jí tentokrát i věřit.

Když se droždí probudilo, přilila jsem ještě rozpuštěné (ne horké) máslo a začala hňoucat těsto.

Jo. Vařečkou v míse. Mám robota. Mohla jsem to těsto uhňoucat tam. Ale nějak mě takové neosobní hňoucání neuspokojuje. Prosila jsem tam zbytek mouky a chvilku jsem měla strach, že to bylo moc. Totiž jak každá mouka jinak pije, jsou v receptech údaje o množství vlastně tak nějak orientační. Naštěstí to bylo akorát. Pochválila jsem těsto, jaké je krásné a že budu vděčná, když ještě vykyne tak, jak má, poprášila jsem ho trochou mouky, aby neoschlo, přikryla utěrkou, dala pusu na dobrou noc a odstavila stranou.

Za hodinu a půl jsem ho šla zkontrolovat. Bylo krásně vykynuté. Dostalo pochvalu a já se pak vrhla na skořicovou náplň.

70 g másla jsem nechala povolit (už dopředu)

60 g cukru

3 lžíce mleté skořice, a ještě půl lžičky jak jinak, než čerstvě podrceného kardamomu.

Všechno jsem to v misce vyšlehala. Tedy chtěla jsem to vyšlehat. Jenže ono se mi to všechno natlačilo do prostoru ve šlehacích metlách. No nic, trocha mléka to spraví.

Když už byla náplň hotová, pohňoucala jsem se ještě chvilku s těstem, rozválela jsem ho do obdélníku, natřela náplní a srolovala jako roládu.

Z té jsem nakrájela ostrým nožem asi cenťák a půl široké plátky, poukládala na pečící papír do plechu s vyšším okrajem a ještě na půl hodiny nechala odpočívat.

Zatím jsem si rozehřála troubu na 190 stupňů celsia, kam jsem poté, co šneci dostali ještě poslední pomazání vajíčkem, rozšlehaným v trošce mléka, nemilosrdně, jako baba Jaga, plech se šneky strčila. Muhehe.

Stačilo cca 20 minut a už byly krásně a do voňava upečené. Já ale těch dvacet minut nezahálela a připravila jsem si onu úžasnou polevu z mascarpone.

1 balení mascarpone

Cca 4 lžíce moučkového cukru

5 – 6 lžic mléka a karda… ne, ten tentokrát ne 😊

Vymíchaná poleva musela počkat se mnou, než se šneky upečou. Pak přišla natřít na z trouby vytažené, ještě horké šneky. Ona se tak do nich trochu i vsákne.

Dobrou chuť 😊