PODZIMNÍ VĚNEC NA DVEŘE

Jak jsem psala už na facebooku, vyráběla jsem věnec při videohovoru a kávě s kamarádkami, které obě bydlí v Praze a jelikož nemáme moc šancí se sejít naživo, dáváme si občas kávu takto po WhatsAppu.

Nejdřív jsem přemýšlela o tom, že si korpus na věnec vyrobím sama, ale převládly obavy, že to nezvládnu. Totiž nelíbí se mi, jak je tam vidět vázací drát a chtěla jsem, aby korpus byl proutěný a přiznaný. Nakonec jsem našla jeden vyhovující v zahradnictví v Bratronicích. Takže korpus by byl. Také jsem si koupila umělé podzimní květiny. Mohla bych tam dát i živé, ale bylo mi jich líto. Jen ať si hezky kvetou v květináči. Kaštany a žaludy mám nasbírané, co ještě přidat? Barevné listí z javoru. Jenže ono se ještě úplně nezabarvuje…takže opět umělé.

Fajn, vše nachystáno, tavná pistole nažhavená, káva uvařená, spojení navázáno. Až na to, že jak jsem se soustředila na lepení, přestala jsem komunikovat a začala jsem nadávat 😊 Na co? Na všudypřítomná vlákna lepidla, která se táhla od přilepených součástí. Měla jsem je snad všude. Na oblečení, na rukách, na věnci…

Nicméně mohu prozradit, že boj s vlákny jsem zvládla, věnec se líbí i mě a moc ráda bych ho pověsila na dveře, jenomže musím počkat, až mi tam manžel přidělá nějaký háček. Ten, co tam byl původně, odpadl i s kočičí cedulkou.

A víte co? Když jsem přišla večer z práce, Věnec i cedulka už visely.